Když se v roce 2026 v technologických kruzích řekne WordPress, stále to vyvolává dvě protichůdné reakce. Jedna skupina na něm staví byznysy s milionovými obraty, druhá ho považuje za bezpečnostní noční můru.

Pravda je přitom mnohem věcnější: WordPress je software. A jako každý jiný software, i on trpí tím, jak s ním lidé zacházejí. Pokud mu nerozumíte, dříve nebo později narazíte na technické limity. Pokud ano, máte k dispozici jeden z nejrobustnějších nástrojů pro moderní web.

Jako vývojář se denně potkávám s weby, které jsou v katastrofálním stavu. Problém ale není v kódu WordPressu jako takovém. Problém je v tom, že jeho popularita vytvořila toxické prostředí plné amatérů, kteří vám prodají web za pár korun a pak zmizí.

Tento článek píšu proto, abych vyvrátil mýty o „děravém systému“ a ukázal vám, kde leží skutečná hranice mezi bezpečným digitálním aktivem a časovanou bombou.

Co říkají tvrdá data o bezpečnosti

WordPress dnes pohání přes 43 % celého internetu. To je fascinující měřítko, které z něj dělá globální standard. Z logiky věci je tedy nejčastějším cílem útoků. Kdybyste byli útočníkem, učili byste se vloupat do trezoru, který používá polovina světa, nebo do unikátního zámku, který má na dveřích jen jeden dům v ulici?

Statistiky od renomovaných autorit jako Patchstack nebo Sucuri mluví jasně: Samotné jádro WordPressu (Core) je zodpovědné za méně než 1 % všech úspěšných útoků. Tým, který hlídá bezpečnost jádra, tvoří desítky špičkových inženýrů, kteří spolupracují s globálními bezpečnostními autoritami. WordPress Core je dnes pravděpodobně jedním z nejvíce auditovaným kusem softwaru na planetě. Skutečné riziko neleží v tom, co si stáhnete z oficiálního zdroje, ale v tom, co se systémem uděláte poté.

Největší nepřítel: Kultura „klikání“ a amatérský vývoj

Tady je zakopaný pes. Největším nepřítelem WordPressu není sofistikovaný hacker, ale nekvalitní implementace. Díky tomu, že je WordPress tak snadné nainstalovat, začalo se za „webové vývojáře“ považovat obrovské množství lidí, kteří nemají ani základní znalosti o síťové bezpečnosti, serverové architektuře nebo základy programování.

Syndrom nadbytečných doplňků

Amatér neřeší efektivitu. Potřebuje galerii? Nainstaluje plugin. Potřebuje změnit barvu tlačítka? Další plugin. Výsledkem je monstrum slepené z desítek doplňků od různých autorů. Každý takový plugin je potenciální dírou do systému.

Jako vývojář vidím zásadní rozdíl v přístupu k řešení problémů:

  • Amatér: Instaluje robustní plugin o tisících řádcích kódu, aby vyřešil jednu maličkost. Tím do systému zanáší neprověřený kód a zbytečné závislosti.
  • Expert: Píše lehká řešení na míru. Důsledně validuje veškeré vstupy od uživatelů, sanituje data před uložením do databáze a zná principy ochrany proti XSS (Cross-Site Scripting) nebo SQL Injection.

Právě nepochopení těchto programátorských základů vytváří weby, které vypadají hezky na povrchu, ale uvnitř jsou technologickým dluhem. Když pak web podlehne útoku, majitel firmy neviní neschopného dodavatele, ale WordPress.

Zabezpečení webu není stav, kterého dosáhnete instalací jednoho pluginu. Je to neustálý proces a výsledek technických rozhodnutí, která začínají hluboko pod úrovní administrace.

Kyberzločin jako automatizovaný průmysl roku 2026

Zapomeňte na představu z filmu o hackerech v mikinách. V roce 2026 je kyberzločin vysoce automatizovaný průmysl. Útočníci používají AI botnety, které 24 hodin denně skenují celý internet a hledají specifický technický otisk: neaktualizovanou verzi konkrétního skriptu nebo díry v systému.

Váš web pro ně není cílem kvůli svému obsahu, ale kvůli své infrastruktuře. Útočník chce váš procesor pro těžbu kryptoměn, vaši IP adresu pro rozesílání spamu nebo vaši databázi kontaktů.

Pokud váš správce neřeší hardening serveru a vrstvenou obranu, dáváte těmto botům klíče od svého podnikání do ruky.

Architektura odolnosti: Proč ochrana začíná u serveru

U profesionálního vývoje není bezpečnost doplňkem, který si zapnete. Je to architektonické rozhodnutí. Skutečný expert nestaví obranu na jednom doplňku v administraci, ale na vrstvách, kam se běžný uživatel ani nepodívá.

Hardening perimetru a souborového systému

Ochrana začíná dříve, než se požadavek dotkne vašeho webu. Použití technologií jako Cloudflare filtruje škodlivý provoz na síťové úrovni a chrání vás před DDoS útoky. Další kritický krok je přímo na serveru:

  • Zablokování editace PHP souborů přímo z administrace webu.
  • Izolace složek pro nahrávání médií tak, aby v nich server nikdy nespustil žádný skript.
  • Vynucení striktních oprávnění pro každý soubor na serveru.

Pokud útočník získá přístup k účtu správce, tyto restrikce mu zabrání napáchat skutečné škody a vložit do systému trvalý škodlivý kód.

Zabezpečení systémových rozhraní

WordPress standardně nechává otevřená rozhraní pro dálkovou komunikaci (REST API a XML-RPC). Ta jsou však nejčastějším cílem automatizovaného skenování. Profesionální správa zahrnuje striktní omezení těchto cest. Pokud útočník nevidí vstupní body systému, nemá jak začít svůj útok. Toto je čistě technický úkon, který žádný „klikač“ nevyřeší správně.

Lidský faktor: Nejslabší i nejsilnější článek

Můžete mít nejlepší firewall na světě, ale pokud váš redaktor používá slabé heslo a nemá aktivované dvoufaktorové ověřování (2FA), systém selže. Sociální inženýrství zaměřené na správce webů je na vzestupu. Falešné výzvy k aktualizaci nebo podvodné e-maily tvářící se jako podpora hostingu cílí na jedinou věc: získat přístupové údaje.

Správa webu zahrnuje nastavení jasných procesů:

  • Povinné 2FA: Pro každého, kdo má přístup do backendu, musí být dvoufaktorové ověřování standardem.
  • Princip minimálních privilegií: Redaktor nepotřebuje práva administrátora. Každý uživatel má mít jen takový přístup, jaký nezbytně potřebuje ke své práci.
  • Pravidelná revize účtů: Okamžité odstraňování přístupů lidem, kteří už na projektu nepracují.

Rozdíl mezi amatérem a profesionálem v praxi

Ten skutečný rozdíl mezi amatérským a profesionálním přístupem k bezpečnosti nepoznáte v klidných časech. Poznáte ho v momentě, kdy se váš web pokusí napadnout botnet nebo se objeví kritická zranitelnost v některém z doplňků.

Oblast bezpečnostiAmatérský přístup (Levná správa)Profesionální zabezpečení
Práce s kódemInstaluje pluginy na každou drobnost. Neřeší, co kód dělá na pozadí.Píše řešení na míru. Důsledně validuje vstupy a sanituje data před uložením.
Bezpečnostní záplatyČeká, až si na aktualizaci vzpomene. Mezitím je web dny i týdny v ohrožení.Sleduji CVE databáze v reálném čase. Kritické záplaty nasazuji okamžitě po otestování na stagingu.
Ochrana perimetruSpoléhá na PHP plugin v administraci. Ten ale útok zachytí, až když je uvnitř.Provoz filtruji už na síťové úrovni přes Cloudflare WAF. Útočník se k serveru vůbec nedostane.
Systémová rozhraníNechává otevřené cesty jako REST API a XML-RPC pro kohokoliv.Striktní restrikce systémových endpointů. Pokud služba není nezbytná, je pro vnější svět neviditelná.
Integrita souborůNikdo nehlídá změny v kódu. Že je web napaden, se zjistí, až když je pozdě.Automatická kontrola integrity souborů. Jakákoliv nepovolená změna vyvolá okamžitý poplach.

Závěr: Web, o který je postaráno, prostě funguje

WordPress představuje jeden z nejflexibilnějších základů pro online podnikání v roce 2026. To, co mu občas kazí jméno, nejsou jeho vnitřní chyby, ale tisíce amatérských zásahů, které ignorují technické standardy.

Kvalitní správa vám neprodává jen aktualizace. Prodává vám klid na práci a jistotu, že vaše online prezentace nebude slabým článkem vašeho podnikání, ale jeho nejstabilnější oporou. Pokud přestanete věřit „klikačům“ a začnete svůj web vnímat jako skutečné digitální aktivum, zjistíte, že WordPress je jedna z nejlepších investic, které můžete udělat.

Máte pochybnosti o technickém stavu svého webu? Ozvěte se mi. Vypracuji pro vás detailní technický audit, který na rovinu ukáže, kde máte slabá místa.


Často kladené otázky

Nestačí mi zabezpečení od hostingu?

Bohužel ne. Hosting řeší bezpečnost serveru jako celku, nikoliv specifické zranitelnosti vaší konkrétní instalace WordPressu.

Opravdu je můj malý web terčem pro útočníky?

Ano. Útočníci nehledají vás osobně. Používají automaty, které skenují internet a hledají známé slabiny. Váš web pro ně má hodnotu jako nástroj pro rozesílání spamu nebo těžbu kryptoměn. Pro roboty jste jen IP adresa se slabinou, kterou lze zneužít.