Ten narativ známe všichni. Je to takový duch, který se už léta vznáší nad IT komunitou. Na Redditu, v diskuzi na Slacku nebo u piva s kolegou, který zrovna objevil Rust, ta věta dříve či později padne: „PHP je mrtvé“ nebo „Laravel je bublina“.

Odsoudit technologii je pohodlné. Dáte jí nálepku „vyřízeno“ a nemusíte dál přemýšlet. Problém je, že zatímco opakujeme starý příběh, skutečnost je už o dekádu dál.

Ale dost bylo řečí. Pojďme se podívat na to, jaká je skutečnost. Tady jsou fakta z praxe, která staví celý tenhle mýtus na hlavu.

Nejdřív čísla, pak názory

Vždycky je lepší začít tím, co si nemůžeme vycucat z prstu. A čísla jsou v tomhle neúprosná. Když se podíváme na statistiky (třeba z W3Techs), zjistíme, že na PHP běží skoro 8 z 10 webů, u kterých vůbec víme, na čem běží.

A nejsou to jen malé blogy. Mluvíme tu o WordPressu, který pohání přes 40 % celého internetu. Mluvíme o WikipediiSlacku nebo Magentu. To jsou systémy, které denně obsluhují miliony lidí a kde by jakýkoliv kompromis ve stabilitě nebo výkonu byl fatální.

Říct, že technologie s takovým dosahem je „mrtvá“, je prostě nesmysl. Můžeme se bavit o tom, jestli je cool, ale rozhodně ne o tom, jestli je relevantní. Je to základ dnešního internetu.

Proměna, které si málokdo všiml

Odkud se vzala špatná pověst?

Buďme upřímní, ta špatná pověst nevznikla jen tak z ničeho. Kdo si pamatuje PHP 4 nebo 5, ten si pamatuje i dobu divokého západu. Kód, který vypadal jako špagety, míchání logiky s HTML, bezpečnostní díry na každém rohu a pomalé sdílené hostingy. To je prostě fakt.

A přesně z téhle doby pochází většina předsudků, které slyšíme dodnes. Kritika tak často míří na jazyk, který už v podstatě neexistuje.

Co je moderní PHP doopravdy?

Zásadní zlom přišel s PHP 7. Nebyla to jen aktualizace, byla to revoluce. Tým vývojářů přepsal celé jádro jazyka a výsledkem byl skokový nárůst výkonu a mnohem nižší spotřeba paměti. S příchodem PHP 8 a věcí jako JIT kompilátor se tenhle náskok ještě potvrdil.

Dnes máme striktní typování, které odchytí obrovské množství chyb. Můžeme psát čistý, objektově orientovaný kód s prvky, které známe z jazyků jako Java nebo C# (enums, attributes…). V PHP dnes stavíme robustní, bezpečné a hlavně dlouhodobě udržitelné aplikace.

Jak si stojí proti ostatním?

Dnes je samozřejmě velký hype kolem jiných technologických stacků. Slyšíme o bleskurychlých asynchronních serverech postavených na JavaScriptu (jako Node.js) a o univerzálních jazycích (jako Python), které září ve světě umělé inteligence. A všechny tyto nástroje jsou skvělé.

Jenže PHP si na nic nehraje. Bylo od začátku stvořeno pro jediný účel: efektivně stavět web. Jeho přímočarý model (dotaz-odpověď) je pro drtivou většinu webových úloh jednodušší a rychlejší na vývoj. Nepotřebujete komplexitu asynchronního programování na stavbu e-shopu. Potřebujete nástroj, který odvede práci rychle, spolehlivě a srozumitelně. A v tom je PHP i dnes bezkonkurenční.

Síla není jen v jazyce, ale i v ekosystému

Skutečná síla PHP dnes není jen v jazyce samotném, ale v jeho dospělém a neuvěřitelně stabilním ekosystému.

Zatímco javascriptový svět (Node.js a spol.) často připomíná divoký západ – neustále nové frameworky a chaos v závislostech – PHP nabízí stabilitu a předvídatelnost. Nástroje jako Composer, LaravelSymfony nastavily jasný, profesionální standard. Všechno spolu funguje. Nemusíte každý rok přepisovat půlku aplikace jen proto, že se změnil trend. Můžete prostě stavět a spolehnout se na to, že základy jsou pevné.

PHP v byznysu: Proč to dává smysl finančně

Technologie je fajn, ale na konci dne musí projekt přinášet hodnotu. Zde se ukazuje největší síla PHP. Klíčový je termín Total Cost of Ownership (TCO) neboli celkové náklady na vlastnictví.

TCO neznamená jen, kolik stojí napsat kód. Zahrnuje všechny náklady po celou dobu života projektu: hosting, údržbu, zaučení nových lidí i budoucí rozvoj. A právě v součtu těchto nákladů PHP exceluje:

  • Talent: Najít skvělého PHP vývojáře je snazší a levnější.
  • Provoz: Hosting pro PHP je levný a dostupný všude.
  • Údržba: Díky standardizovaným frameworkům je předání projektu nebo oprava chyby mnohem jednodušší a rychlejší.

Ať už stavíte nový startup nebo firemní systém, PHP je sázka na jistotu. Umožňuje dodávat projekty včas, držet se rozpočtu a dává jistotu, že aplikace bude spravovatelná i za pět let. Snižuje technologické i finanční riziko a maximalizuje návratnost vaší investice.

A co dál? Pohled do budoucnosti

PHP nespí na vavřínech. Jeho vývoj je dnes rychlejší a organizovanější než kdy dřív, hlavně díky iniciativám jako PHP Foundation, kam přispívají největší firmy z oboru. To dává jazyku finanční stabilitu a jasnou vizi.

Trend je zřejmý: každá nová verze přináší další vylepšení výkonu, silnější typový systém a modernější syntaxi. Jazyk se stává robustnějším a stále více se hodí pro velké, kritické podnikové aplikace.

Ještě zajímavější je ale inovace v samotném způsobu, jak PHP běží. Dlouhá léta byl standardem model, kde se při každém dotazu spouští aplikace znovu. Nové technologie jako Swoole a především moderní aplikační server FrankenPHP tento model mění. Umožňují držet aplikaci neustále načtenou v paměti, což přináší dramatický nárůst výkonu a snižuje latenci na minimum. V praxi to znamená, že PHP v těchto režimech dokáže obsloužit tisíce dotazů za sekundu a přímo konkurovat výkonu Node.js nebo Go i v disciplínách jako jsou WebSockety nebo real-time aplikace.

Takže, je PHP mrtvé?

Po tom všem je zřejmé, že je to špatně položená otázka. Data křičí „ne“, technologický pokrok ukazuje pravý opak a byznys na něj denně sází miliardy. Mýtus o smrti PHP vznikl z pohledu na jazyk, který už dávno neexistuje.

Správná otázka pro rok 2025 proto zní jinak:

„Proč bychom měli ignorovat stabilní, extrémně výkonnou a neustále se vyvíjející platformu s největším ekosystémem na světě jen kvůli předsudkům, které jsou deset let staré?“

A na to už si musí odpovědět každý sám.

Já jako člověk, co v tomhle prostředí pracuje každý den, v tom mám jasno: v technologiích nejde o hype, ale o to, co spolehlivě funguje. A moderní PHP, v tichosti a bez velkých gest, prostě funguje. A to je často to jediné, na čem doopravdy záleží.